LIŠČÍ TRUS 1-2 Hell Spartans (18.5.2014)

Vzhledem k nevelkému počtu účastníků 4. PKFL uteklo čekání na odvetné derby s Hell Spartans velmi rychle. Soupeře jsme tentokrát přivítali na našem domácím pažitu v areálu Hrabákova a doufali jsme, že navážeme na dubnové vítězství na hřišti Hellů. Ti dříve příchozí začali přípravu na utkání prdelačkou, k nakopání se dostal pouze Benito, ale jeho pozadí nikdo trefit nedokázal. Už při rozcvičení někteří z hráčů pociťovali následky včerejšího popíjení, ať už hokejového nebo dokonce oslavného - doublového. Vše však bylo v normě a vyloženě špatně nikomu nebylo. Trusáci se nakonec sešli v pěkném počtu tří hráčů na střídání (i když vzhledem k průběhu utkání se to ukázalo jako příliš, protože nikdo nechtěl střídat), Hellů bylo o jednoho méně.

Utkání začalo na čas a hned od začátku jel Trus svou klasickou taktiku, kterou si mohli soupeři již dávno nastudovat v jakémkoliv za našich předchozích utkání – tedy Dollyho dlouhé nákopy či auty na Jumba s Mařkou. Bohužel ani jeden z hledaných hráčů si s balónem většinou nedokázal dost dobře poradit, navíc spoustu z těchto centrů posbíral čahoun Dan Peterka. Právě mladší z bratrů Peterků otevřel skóre zápasu, když z úhlu prostřelil gólmana Malýnyho u bližší tyče. Srovnat se však po závaru před brankou podařilo tvrdou ranou Mařkovi. Ještě do konce prvního poločasu však opět přetáhl vedení na stranu hostů jakýsi Martin Bašta. Stalo se tak po velmi diskutabilním zpracování, kdy někteří přestali hrát v domnění, že šlo ruku. Ale hrát se má dokud rozhodčí nepískne, takže naše smůla. Do šaten jsme tedy šli s jednogólovým mankem.

Taktika Trusu zůstala i pro druhý poločas víceméně stejná, pouze s přibývajícími minutami se Dolly tlačil více a více dopředu. Výsledek této taktiky byl však stále stejný, tedy žádný. Překvapivě jsme v tomto derby nedali příliš vyniknout tradiční opoře Hell Spartans – Matyášovi. Naopak Malýny se musel mít i ve druhém poločase na pozoru. Stejně jako v prvním poločase spoustu našich míčů sebral Dan, který pak většinou vepředu hledal Boryho, ten na rozdíl od Trusáku dokázal balón zpracovat a podržet. Naštěstí při zakončení či hledání jeho spoluhráčů už tak úspěšný nebyl. Úspěšný však nebyl ani Trus a diváci, kterých dorazilo i přes nepřízeň počasí slušné množství, tak již žádný gól neviděli. A protože první poločas strávila většina z nich v hospodě, tak vlastně neviděli gól žádný.

Hellové nám tak vrátili dubnovou prohru a dále tak vládnou celkovým derby statistikám. I když tomuto zápasu by asi více slušela remíza, protože ani jeden z týmu nepředvedl celkem nic. Nutno ještě dodat, že celý zápas doprovázelo neustále čekání na balóny, které byly soustavně zakopávány, a nikdo pro ně moc nechodil. To a asi i velké hřiště přispěli k nepříliš vyhrocené atmosféře, na jakou jsme z těchto derby běžně zvyklí. Holt s derby v Čakovicích, kde to byl jeden souboj za druhým, se to nedá vůbec srovnávat. Jak už bylo zmíněno v úvodu, vzhledem k častým prostojům, se také hráči těžko dostávali do hry a střídali jen velmi neradi.

No bylo to divné derby. Hellové se na nás dotáhli už na rozdíl jediného bodu a my se nad sebou musíme zamyslet, protože takhle to dál nepůjde. Po přesunu do hospody jsme se nejprve vyděsili, že by nás Hellové mohli porazit i ve třetím poločase, protože se kupodivu hned nerozprchli domů. Po bližším prozkoumání jejich stolu nás ale strach přešel. Nacházelo se na něm jediné pivo. Zbytek byly kofoly, malinovky a podobné patoky. Třetí poločas tedy opět vítězný.

Příští týden se pokusíme vrátit Los Losos potupnou porážku 5:0  a nastartovat se opět k lepším výkonům do posledních ligových kol. Buďte u toho! TRUS!!!

BENITO 7