AG United 1-2 TRUS (22.9.2015)

První zápas sezony PKFL svedl dohromady dva staré známé týmy – Liščí Trus a AG United. Úvod soutěže je vždy takovej slavnostní a teší se na něj každej správnej Trusák. Tomu bohužel moc neodpovídalai účast: Já, Benny, Malýny, Karlos, Sláva a jeho brácha. No nevadí, mohlo bejt i hůř.

Jak už jsem zmínil, soupeře si pamatujeme z let minulých. Předchozí sezonu jsme s nima sehráli snad nejtrapnější zápas v dějinách pkfl, kdy jsme prohráli 1:0 po naprosto marnym výkonu z obou stran. Možná byla tehdy na vině menší ožralost, jelikož jsme na zápas došli z malýnyho kolaudačky, těžko říct. Každopádně letos jsme si řekli, že budem víc ostražitý a už se tak ztrapnit nenecháme.

No bylo před pátou hodinou, sláva dorazil na sraz pozdě takže dostal mastnou pokutu z nově vzniklýho sazebníku a já dopíjel jako jedinej předzápasový pívo. Takže co si budem povídat, příprava zanedbaná. Vyrazili jsme na hřiště na Pankráci, který přineslo klasiku co dycky. Malý sítě, který se překopnou jenom se do toho člověk trošku opře, a hlavně zavřenej kiosek.  Na hřišti nechyběl samozřejmě ani soupeř, kterému vévodil uprchlík z Eritree. Rozhodčí byl pro změnu rákos co si odskočil z večerky odvedle, tudíž nic nechybělo k tomu aby zápas mohl začít. No vlastně soupeřovi chyběl jeden hráč, tudíž jsme solidárně navrhli že začnem ve 4.

Jelikož jedna z branek byla přesně na západě a v tento čas se na ní hrálo fakt skvěle, tak jí Trus zkušeně zabral.  Jaká je to skvělá výhoda jsme poznali až do výkopu utkání, kdy Benny tuto stranu vyměnil za míč. Každopádně kdo vykopává tak vyhrává, takže jsme si i tak stěžovat nemohli.

Prvních pár minut zápas probíhal relativně v pohodě, já si připsal i pár faulů, takže všeobecná spokojenost. Pak soupeřům přišli 2 hráči a začlo se hrát pro nás bez střídání a začlo to bejt tak trošku v prdeli. Postupem času byla čím dál více znát početní výhoda soupeře a my víc a víc nestíhali. Naše hra se zúžila na klasický nakopávaný míče, no prostě anglie. Šance byly na obou stranách, dali sme i tyčku, ale ze hry měli popravdě víc domácí. S toužebnym poločasem přišel i západ slunka, takže výhoda taky super.

Druhej poločas pokračoval v bídnym tempu poločasu prvního. Soupeř se snažil hrát po zemi a tim nás trošku tlačil a naše občasné útoky na tom moc nezměnily. No abych to zkrátil, tak prostě nám tam jednoho časem šoupli. Trus to však nevzdal a přišla pomsta v podobě Bennyho a jeho a jeho rány která skončila v síti. Následovala situace ne příliš odlišná od začátku druhého poločasu, avšak s jedním rozdílem. Tlačili nás a  v poslední minutě Benny udělal prvních pár rychlejch kroků v životě, utek protihráčům po lajně a přihrál Karlosovi před prázdnou bránu. 1:2, hotovo nazdar. Odplata za minulej ročník teda přišla, po podobně trapnym výkonu ale na to se historie neptá.

Jednotlivý výkony moc rozebírat nechci, já sám sem celej zápas rozdejchával sprint z první minuty, kdy sem se neuváženě rozhodl napadat. Naštěstí to malýny odběhal za mě. Třetí poločas proběhl v klasické hospodě u kasina za účasti většiny týmu a dokonce i mistra Dollyho.

Příští zápas hrajem až za 14 dní, na domácim hřišti, tak neni žádná výmluva proč si to nenaplánovat a nepřijít. Ať žije Trus!!!

JUMBO18